O čertech všeobecně...

   V dávných dobách se na našem území vyskytovali čerti téměř na každém hradě, setkávali se s nimi i mlynáři, také lidé se zlými úmysly, nebo když potřebovali pomoc. To se pak čerti zjevovali. Za malou službičku jim lidé mnohdy upsali svou duši a propadli tak na věky peklu.

   Čerti se většinou zjevovali v přestrojení za myslivce. Tedy v zeleném oblečku, s kloboučkem a kamizolkou. Někdy také jako vznešení pánové, s jiskřivýma černýma očima, které vypadaly jako uhlíky. Jednou měli hladkou sametově heboučkou pleť a jindy zase chlupy po celém těle. Místo jedné nohy bylo kopyto a kousek od pasu vzadu na těle ocas. Páchli sírou a měli ohromnou pekelnou sílu. Dokázali to, co by sám člověk nikdy neuměl.

   Pohybovali se buď jako ohnivé blesky anebo jezdili na černém koni.

   V pekle, které bylo ukryto pod zemí, měli své obydlí. Tam nosívali v pytlích těžké hříšníky, které pak vařili v kotlích. Jejich velitel neboli hlavní čert se jmenoval Lucifer, někdy Belzebub aj.

   Před čertem se člověk mohl ochránit obyčejným pírkem z nějakého opeřence, jako byla slepice, holub, husa, apod., dále také křížkem a drobnými svěcenými předměty. (hostie, svěcená voda, svěcená křída aj.)

   Mocnosti pekelné se zjevovaly většinou v noci, protože v tu dobu mívaly velkou moc. Ta pak mizela s prvním kohoutím zakokrháním. Když nastala situace, že se člověku rohatý zjevil v plné síle třeba o půlnoci, pak stačilo nakreslit kolem sebe na podlaze bílou křídou kruh. V něm byl člověk uchráněn a zlé síly na něj už nemohly.

   Pokud si člověk nevěděl s něčím rady, stačilo jen zavolat: "čerte!", a za okamžik stál rohatý u něj. Ptal se hned, co by mohl vykonat a když se dohodli, musel se pak nešťastník upsat vlastní krví, že jeho duše bude navždy patřit peklu. Čert za něj vykonal práci a pak si pro něj přišel.

   Nikdy nebylo moudré se s jakýmkoliv čertem pouštět do křížku nebo se některému pokoušet ublížit na zdraví. Oni totiž byli nesmrtelní. A stejně jako byli čerti, byly i čertice. Ďáblíci či čertíci jako jejich malé děti se v pekle učívaly jen samým rošťárnám. Dospělí čerti pak ze všeho nejvíc milovali hraní karet. Hlavně pak mariáš a hru v kostky. Je jasné, že při hře rádi podváděli a tajně schovávali falešná esa v rukávech.

   Všeobecně byli líní na cokoliv sáhnout a nejraději se váleli zalezlí u kotlů s velkou sklenicí kyselého zelí, které k smrti rádi pojídali. Podle pověstí se do pekla také dostávali padlí andělé z nebe.