Mechulka kapradní

Mechulky se řadí mezi skřítky lesní nepolétavé. Vyskytují se po celém Poodří. Své jméno dostaly od toho, že bydlí zavrtané v měkkém hedvábném mechu, pod vysokým kapradím, které jim v letních vedrech vytváří příjemný stín. Vyhovuje jim vlhká hlína, proto při velkém suchu velmi trpí. Nejraději ze všeho mají podzimní měsíce, kdy ještě sluníčko hřeje. Jak postupně přibývá ranních mlh a dešťů, to si teprve, panečku, pořádně užívají a radují.
Tyto malé pihovaté slečny jsou velké asi jako dlaň dospělého člověka. Na hlavách mají tykadélka a dlouhé vlásky, které si stahují do copánků, aby jim nepřekážely při pohybu a zavrtávání se do mechu a hlíny. Mechulky totiž nemají nohy. Místo toho má každá ocásek, který se podobá hadímu. Ovšem na rozdíl od hadů je mají zbarvené nekonečnou směsí různých odstínů od zelené, fialové a modré až po červenou. Už v prvním roce jejich života se mechulkám po celém tělíčku postupně vytvářejí růžové puntíky. Podle toho se dá spočítat, jak jsou staré. Každý rok jim totiž naroste jeden. 
Mechulky plní v přírodě velmi důležitou roli - kypří půdu a starají se o všechny možné mechy a mechové porosty. Dokážou se zavrtat i několik metrů pod zem. Mají velmi ostré zoubky a sílu. Přestože na první pohled vypadají mile, doporučujeme na ně nesahat. Při jakémkoliv kontaktu s člověkem se nebojí pořádně kousnout.