Jak vzniká krupobití

Jednou v parném létě se sešli sousedé pod košatým bukem, kde sedávali pravidelně každou neděli na sluncem prohřáté zemi a povídali si, co se kde seběhlo nového.
   Ten den bylo dusno a vedro, že všichni, jak tam seděli, dostali žízeň. A protože nedaleko od toho místa bylo jezero, poslali jednoho mládence se džbánkem pro vodu.
   Mladík po chvilce přiběhl a povídá: "Vodu nenesu, protože celé jezero je zamrzlé od břehu ke břehu."
   Ostatní sousedé se dali do smíchu a váleli se po trávě. Mládenci nevěřili ani půl slova a poslali ho pro vodu znovu.
   "Opravdu, na mou duši vám povídám, že to jezero je zamrzlé až na dno a jestli mi nevěříte, pojďte se podívat."
   "Tak to tedy půjdeme," kroutili nevěřícně hlavami, smáli se pod vousy a společně se vydali k jezeru.
   Když přišli ke břehu, nevěřili svým očím a jen zírali na tu obrovskou kru ledu, která pokrývala celé jezero.
   Po chvíli se odněkud objevilo několik čertů. Měli s sebou cepy a s těmi začali mlátit do ledu. Znovu a znovu se rozmachovali a bez přestání rozbíjeli led na malinkaté kousky tak dlouho, dokud celé jezero nerozbili. Sousedi byli dávno schovaní v nedalekém křoví a v tichosti sledovali, co se bude dít dál.
   Když měli čerti práci hotovou, vzali si lopaty a obrovské měchy a začali je plnit rozbitým ledem. Mezi tím se spolu dohadovali, kam který poletí udělat pořádné krupobití. Jeden z nich chtěl na Hanou, ale ostatní nechtěli, protože tam prý mají v každém stavení zlého psa. A tak se neustále dohadovali, že si ani nevšimli, jak zvědaví sousedé utíkají pryč.
   Na štěstí se nikomu nic zlého nestalo a všichni doběhli do svých domovů v pořádku. Dveře zavřeli na závoru a každý pak vyprávěl své rodině, co a jak viděli u jezera a také jak vzniká krupobití.