Čert

Čerti nepatří přímo mezi strašidýlka a skřítky z Poodří. Ale protože na našem území žijí a vyskytují se zde už několik set let a se strašidýlky se často potkávají, přiřadili jsme je k nim. Čerti jsou opravdová strašidla, a to strašidla ohnivá. Pravdou je, že by měli patřit spíše do pekla. Jenomže pro mnoho z nich se peklo uzavřelo, a právě takoví bydlí na zemi. V Poodří je známo několik pekelných míst, kde se vyskytují. A o dalších se určitě postupně ještě dozvíme.
Pekelníky a čerty poznáme podle jejich rohů a růžků, které jim rostou na hlavě. Malí čerti a čerťata mají růžky jako kůzlátka a pod hustými kudrlinami jim nejsou skoro vidět. Ovšem staří čerti mají velké zatočené rohy, téměř beraní. Místo jedné nohy skrývají ve vysokých botách kopyto a kousek od pasu, vzadu na těle dlouhý chlupatý ocas. Smrdí sírou a mají obrovskou kouzelnou moc. Dokážou brát na sebe různá přestrojení. Nejčastěji se proměňují v myslivce, protože tak mohou své rohy bezpečně skrývat pod zeleným kloboukem.
Čerti jsou velmi líní a nejraději ze všeho lenoší ve starých opuštěných mlýnech, staveních a zbořeništích. O svůj pelech ze slámy a sena, ve kterém dokážou prospat i několik set let, se často dělí s rodinkou myší.
Nikdy není dobré se s čerty pouštět do křížku. Jsou velmi chytří a mazaní a hlavně - nesmrtelní. Čerty je nemožné jen tak odněkud vyhnat nebo zničit. Když ale uznají porážku nebo prohrají sázku, vždy dodrží slovo. Pokud tedy nějakého potkáte, věřte, že zvítězit nad ním můžete pouze chytrostí, nikoliv silou.